Chloruji, chloruješ, chlorujeme aneb jak se vyznat v bazénové dezinfekci

Čím dezinfikujeme bazén?
Jaký je rozdíl mezi volným, vázaným, celkovým a aktivním chlorem?
Co je kyselina kyanurová a pomáhá, nebo škodí?
Kdy používat algicid?

Tápete v pojmech volný chlor, vázaný chlor, celkový a aktivní chlor? Nevíte, kdy a jak používat který algicid? Jede váš bazén na tablety, ale stejně máte málo chloru? Přečtěte si tento článek, který vám poskytne dokonalý přehled.

Proč a čím dezinfikujeme bazén?

Bazénovou vodu je třeba průběžně dezinfikovat, aby se v ní nemnožily řasy a bakterie a abychom pomocí dezinfekce odstranili zanesené viry. Dříve se k dezinfekci bazénové vody používal síran měďnatý neboli modrá skalice (CuSO₄), protože socialistické hospodářství mnoho běžně dostupných alternativ nenabízelo. Modrá skalice je však toxická nejen pro vodní organismy, ale i pro člověka, proto je nyní její použití k dezinfekci bazénové vody zakázáno. Měď totiž z bazénové vody nevyprchá a při opakovaném dávkování se v bazénové vodě hromadí. Její bioakumulační efekt může způsobit závažné zdravotní potíže, a kromě nich také tvorbu tmavých skvrn na bazénových fóliích i plastových korpusech. Lidé s odbarvenými vlasy by také mohli vyprávět, kterak si koupáním v měďnaté vodě nedobrovolně přivodili zelený přeliv.

V současnosti se používá chlorová a bezchlorová dezinfekce bazénu. Bezchlorová dezinfekce bývá založena na ozónu (O₃), nicméně údržba vody pomocí ozónu bývá finančně i časově náročnější a technologicky obtížnější. Jedná se však o dobrou alternativu pro osoby s citlivou pokožkou nebo exémy, které by chlorovou dezinfekci nesnesly.

Ve veřejných i domácích bazénech se nejvíce prosazuje chlorová dezinfekce. Ta spočívá v přidávání vhodného množství chloru do vody buď ve formě tablet, granulátu, plynného chloru nebo v generování chloru z rozpuštěné soli prostřednictvím elektrolýzy.

Běžné domácí bazény používají zpravidla chlor ve formě tablet, tj. ve formě slisované kyseliny trichlorisokyanurové (neboli symklosenu). Existují i tzv. multifunkční tablety, které obsahují i přídavek prostředku pro snižování pH, prostředku pro snižování tvrdosti vody a prostředku se specifickým účinkem proti řasám (algicidu). Tyto tablety nabízejí několik výhod, avšak i s nimi je potřeba zacházet opatrně. Proč, to se dozvíte v následujících odstavcích.

Jaký je rozdíl mezi celkovým, vázaným, volným a aktivním chlórem?

Koncentrace aktivního chloru v bazénu by měla činit 0,3–0,6 mg/l při teplotě vody do 28 °C. Při teplotě nad 32 °C může voda obsahovat i 0,7–1 mg/l aktivního chloru. (Americké normy připouštějí dokonce 3 mg volného chloru na litr.) Co ale rozumíme jednotlivými pojmy?

Celkový chlor = celkové množství chloru ve vodě. Měří se tabletami DPD1+DPD3.
Vázaný chlor = chlor navázaný na organické sloučeniny (pot, močovinu, hmyz, řasy atd.), tj. chlor, který již odvedl svoji práci a dále takřka nepomáhá, nedezinfikuje (přesněji řečeno, jeho dezinfekční účinek je řádově nižší než účinek kyseliny chlorné), pouze nepříjemně zapáchá. Velké množství vázaného chloru se totiž projevuje typickým chlorovým, štiplavým zápachem (trichloramin), způsobuje dráždění pokožky, očí a dýchacích cest. Jediný způsob, jak se zbavit chloraminů, spočívá v cca 10násobném přechlorování bazénové vody, při kterém dojde k narušení pevných chloraminových vazeb. Tím se do vody uvolní chlor a dusík, který vyprchá. Vázaný chlor nelze měřit přímo, musí se vypočítat odečtením množství volného chloru od celkového chloru.
Volný chlor = celkový chlor mínus vázaný chlor. Tento chlor je teoreticky k dispozici pro dezinfekci bazénové vody. Měří se tabletami DPD1.
Aktivní chlor = volný chlor mínus chlor navázaný na kyselinu kyanurovou. Toto množství chloru je k dispozici pro dezinfekci bazénové vody. Tento chlor nás zajímá ze všeho nejvíce.
Aktivní chlor nelze měřit přímo, vypočítává se složitým vzorcem, který zohledňuje pH vody, její teplotu, množství volného chloru a množství kyseliny kyanurové.

Pamatujte, že aby chlor mohl odvádět svoji práci, tj. aby mohl dezinfikovat vaši bazénovou vodu, musí se pH vody nacházet v rozmezí 6,8–7,2; ideálně na hodnotě do 7,0. Vychýlení pH směrem vzhůru znamená prudké snížení účinnosti chlórové dezinfekce. Při pH 7,8 se rovnováha jednotlivých forem chloru ve vodě překlápí ve prospěch méně účinného chlornanového aniontu (ClO^–) na úkor asi stonásobně účinnější kyseliny chlorné.

Co je kyselina kyanurová (CYA)?

Kyselina kyanurová je stabilizátor chloru. Přidává se do chlorových tablet (obsahují symklosen neboli kyselinu trichlorisokyanurovou) a lze ji zakoupit i samostatně v podobě granulátu. Kyselina kyanurová představuje štít, který chrání volný chlor proti předčasnému rozkladu, ke kterému dochází vlivem působení ultrafialového záření, a proto by v bazénové vodě neměla chybět. Nicméně všeho moc škodí, což je případ i stabilizátoru chlóru neboli kyseliny kyanurové.

Právě předávkování kyselinou kyanurovou následkem dlouhodobého používání chlorových nebo multifunkčních tablet bývá nejčastější příčinou zelenání bazénů v druhé polovině koupací sezóny. Koncentrace CYA v bazénové vodě by se měla pohybovat v rozmezí 15–20 mg/l. Již při množství 60 mg/l budete k udržení správné hodnoty aktivního chlóru potřebovat cca 4,5 mg/l chloru volného. Při množství CYA větším než 80 mg/l budete potřebovat cca 6 mg/l volného chlóru, při hodnotě CYA nad 100 mg/l již kyselina kyanurová v sobě chlór „zamkne“ a váš bazén zůstane prakticky bez dezinfekce. Důležité je pamatovat, že kyselinu kyanurovou lze z vody odstranit použitím přípravku CYAex, nebo upuštěním bazénu a jeho následným doplněním čistou vodou! Pokud tedy vodu předávkujete kyselinou kyanurovou, zvýší se vám spotřeba chlor šoku, nebo budete muset použít přípravek CYAex, nebo část bazénové vody nahradit.

Chlorové tablety je tedy vhodné používat zejména na začátku sezóny, dokud koncentrace kyseliny kyanurové nedosáhne hodnoty cca 15 mg/l. Poté již bazén dezinfikujte pouze vhodně odměřenou dávkou chlorového granulátu (chlornan vápenatý) nebo tekutého chlornanu sodného. Chlorové tablety opět zařaďte teprve při poklesu koncentrace kyseliny kyanurové pod hodnotu 10 mg/l.

Kdy používat algicid?

Existuje několik druhů algicidů a každý z nich se používá k něčemu jinému:

Polymerové algicidy – u nás dostupné obtížně (připravujeme do nabídky); používají se k průběžné údržbě i odstranění již namnožených řas. Některé z nich dokáží zvýšit účinnost volného chloru až o 600 %.
Algicidy na bázi polymerních kvartérních amoniových solí – běžně dostupné algicidy, nezaměňovat s polymerovými algicidy. Takzvané „kvartérky“ se používají coby prevence růstu řas v množství cca 100–150 ml / 10 m³ vody za týden v případě, že voda obsahuje větší množství celkového chloru, ale jen nízké množství chloru aktivního. V takové situaci algicid nahrazuje část aktivního chloru. Pokud již máte vodu zelenou, algicid tohoto typu nepoužívejte: jeho přídavkem do vody omezíte účinnost šokové chlorace, která je nezbytná k zahubení již vzniklých řas. Abyste kvarterními algicidy zlikvidovali již rozbujelou řasu, museli byste jich použít obrovské množství, při kterém by voda výrazně pěnila.
Algicidy na bázi těžkých kovů – tyto algicidy fungují sice spolehlivě proti každé řase, ovšem je to s nimi stejné jako s modrou skalicí: jsou toxické nejen pro vodní organismy, ale i pro člověka, a proto se používají především k odstraňování černé, nejodolnější řasy, která se však vyskytuje pouze vzácně. Jinak by do vody přijít neměly.

Kvartérní algicidy tedy používejte pouze preventivně, jako náhradu za aktivní chlor. Modelový příklad: v bazénu máte 3 mg/l celkového chlóru, ale jen 0,25 mg/l chloru aktivního (např. z důvodu vysokého obsahu kyseliny kyanurové). Přídavkem dalšího chloru byste zvýšili i množství celkového chlóru nad úroveň přijatelnou pro koupání, ale současně musíte zajistit dezinfekci vody. Namísto dalšího chloru tedy použijete cca 150 ml algicidu na 10 m3 vody.

Základem křišťálově čisté vody jsou správně dimenzovaná filtrace, kvalitní filtrační médium a vyvážené chemické složení vody. To ovšem nebudete znát, pokud nebudete vodu pravidelně testovat. V závislosti na počasí a vytíženosti bazénu (čím tepleji a čím více lidí se koupe) je třeba četnost testování zvýšit. V horkých letních dnech měřte vodu denně. U menších bazénů postačí kapkový tester, tabletový tester nebo papírkový multitester, k větším a vytíženějším bazénům doporučujeme zakoupit kvalitní fotometr, který s využitím fotometrických tablet dokáže změřit velké množství hodnot ve velkém rozsahu. My používáme fotometr PoolLab 2.0, který umožňuje i přenos výsledků do počítače nebo chytrého telefonu a jejich správu v databázi. Tento citlivý a přesný přístroj nám pomáhá udržet bazény našich zákazníků čisté a hygienicky nezávadné.

Tak ať to čvachtá!